Do koupelny se mi strašně nechtělo. Měla jsem strach z toho, co tam najdu, co všechno budu muset kvůli trvanlivosti vyhazovat (a to ještě štěstí, že jsme se před rokem a půl stěhovali). Jsem totiž přesně ten typ “co kdyby”, takže schovávám kde co, kdyby se to náhodou někdy nehodilo.
Nakonec jsem byla mile překvapena. Vylila jsem jen pár starých cestovních sprchových gelů (jsou sto let staré a stejně si s sebou beru ten oblíbený velký) a obaly zrecyklovala, a zbytek serepetiček, které už léta nepoužívám, jsem jednoduše nafotila a hodila na internet. Využila jsem Facebook, ale kdyby to neklaplo, v záloze bylo Nevyhazujto. Během půl hodiny bylo vše fuč, což mě úplně nadchlo a házím tam ještě svoje resty a další staré věci.
