Často slyším “ale bezobalový obchod máme daleko”.
Pravda, my máme jeden jen 5 km a druhý 8 km, nicméně na to množství stejně potřebuji auto, ať už je to kilometrů 5 nebo 50, protože dvanácti kilový nákup (plus váha sklenic) s dvěma dětmi prostě neutáhnu.
A cestu autem ještě kompenzuji tím, že vezmu nákup někomu v okolí.
Co všechno nám beru? Třeba červenou a zelenou čočku, zelený hrách, cizrnu, kukuřičnou krupici, quinou, jáhly, ječné kroupy, bulgur, pohanku, bílý a černý mák, rozinky, semínka slunečnicová a dýňová, třtinovou šťávu.. Co zrovna potřebujeme nebo na co máme chuť, někdy ochutnáváme nové chutě, jindy se držíme při zemi tradičními plodinami.
Takhle nakupuji jednou za 3-4 měsíce. Spotřebovávám vše do posledního zrníčka, takže se může hravě stát, že máme před nákupem poloprázdnou skříň. Nakupuji ale takové množství, abychom ho za danou dobu snědli.
Náročné na celém procesu je pouze posbírání potřebného množství sklenic (inu, muselo se pro nás obětovat několik kilo okurek a zelí nebo medu) a nachystání ho na cestu.
A toho množství dneska bylo tolik, až mi taška se sklenicemi po cestě domů praskla. Příště holt s sebou krabici
A množství ušetřeného odpadu? Spočítejte si sami – na každé 1 kg sypkých potravin většinou přibydou dva igelitové pytlíčky.