Po cestě dolů z výšlapu na Lysou horu jsem si natáčela výbornou vodu ze studánky. Bohužel jsem ale přelila, láhev se stala kluzkou a upadla mi přímo na kámen, když jsem ji chtěla uklidit do batohu.
Využila jsem tedy doživotní záruku, kterou výrobce slibuje, a nechala si poslat láhev novou. A záruka fakt funguje, což mě vzhledem k mým nešikovným rukám těší (nicméně si dávám závazek uháčkovat na láhev obal, ať už se mi to znovu nestane).
V jedné diskusi jsem četla, že borisilikátové sklo nelze recyklovat, což mě docela šokovalo. Ptala jsem se proto výrobce a bylo mi řečeno, že tomu tak není, že recyklovat lze a patří standardně do skla. Doufám tedy, že se skutečně zužitkuje s jiným účelem a splní princip zero waste.
(Pokud k tomu máte někdo nějaké bližší informace, budu za ně ráda.)